Bylo, nebylo… V malebném městečku na břehu řeky Vltavy se jednoho slunečného rána Tomáš probudil s otázkou, co bude následujících několik let podnikat. V hlavě se mu zrodil geniální nápad – jít do lesa a vyhledat moudrou sovu, aby mu poradila. Jak si usmyslil, tak udělal. Bloudil lesem, až dorazil k vysoké borovici, na jejímž vrcholu seděla veliká, okatá, mírumilovná… veverka. Tu ovšem nehledal, a tak se vydal dál lesem za svým cílem.
Cestou potkal několik sympatických poutníků, s nimiž ho spojovala touha najít moudrou sovu. Společné pátrání plné dobrodružství, veselých příhod a zážitků ukázalo, že je spojuje nejen nalezení moudré sovy, ale také společné záliby, názory a cíle. Slovo dalo slovo a kamarádi se rozhodli pokračovat společně a dělat radost nejen sobě, ale také ostatním – především dětem.
A tu náhle… kde se vzala, tu se vzala, stojí před nimi vzrostlá jedle, na ní sedí sova a hledí dolů. Všichni ztuhli úžasem. Sova měla krásně barevné peří, milá očka a moudrý pohled, kterým dala jasně najevo, že ví, proč přišli.
Sova si poutníky vyslechla a po chvíli rozjímání k nim promluvila klidným hlasem: „Hůůůůů, bedlivě jsem sledovala celé vaše nelehké putování na cestě k poznání. Vím, že během vaší cesty jste již sami přišli na to, čím se chcete v následujících letech zabývat.“ Poté svolila a stala se maskotem jejich spolku, jež na její počest nese jméno „Valentýnka“.
Valentýnka se v současné době zabývá pořádáním letních dětských táborů.